Rakovina je čekací nemoc. Čekáte na výsledky, na screening, na důchod. Naučíte se být trpělivý.

Každý rok je podle organizace Amelie v Česku diagnostikováno přes 80 tisíc lidí s rakovinou. To je zhruba tolik lidí, kolik jich žije ve Zlíně, nebo Pardubicích. Přestože rakovina stále život ohrožuje a zkracuje, prodlužuje se délka života s ní. V tuto chvíli žije v ČR zhruba 500 tisíc osob s onkologickým onemocněním, které zasáhne do života téměř každého z nás. Zasáhl i do života paní Lindě, která v nedávné době prodělala rakovinu prsou a musela se poprat nejen s agresivní nemocí, ale i s praktickými problémy, které život s rakovinou přináší. Pomocnou ruku onkologickým pacientům podává organizace Amelie, jejímž cílem je, aby aby psycho-sociální pomoc byla dostupná všem v České republice.Moderátorka Žaneta Slámová si v dalším díle podcastu Dobro skladem povídala s předsedkyní spolku Amelie Šárkou Slavíkovou a také s klientkou organizace paní Lindou. Ta v rozhovoru mluví i otom, jak se takováto diagnóza oznamuje dětem: „Starší dceři jsem to řekla narovinu. Synovi jsem řekla, že mám nemocné prso, že teď budu hodně chodit do nemocnice a že ho bude hodně hlídat babička. A on to vzal v pohodě. I jsem mu po nějaké době ukázala oboustrannou mastektomii. On to bral tak, že máma nemá prsa, protože byly nemocný. U dcery se ale později prohloubily psychické potíže a deprese, protože má jen mě.“Jak oznámit pacientovi závažnou diagnózu je podle Šárky Slavíkové to, v čem jsou v Českém zdravotnictví stále rezervy: „Lékaři nevědí, jak bude pacient reagovat. Někdy ho přehnaně šetří a mají pocit, že mu to budou dávkovat postupně. Ono se to ale potom odrazí v tom, že se pacient nevyzná, v jaké fázi onemocnění je a co má od systému čekat. A někdy si myslí, že se zcela vyléčí, ale ono to tak není. Stále jsou rezervy v tom, aby se lékař ujišťoval, že pacient rozumí své diagnóze.“

There are no comments yet.

Please log in to write the first comment.