Filip Tylš

Zmíněný doktor Pálenček, kterého jsme slyšeli v ukázce, byl mým školitelem v rámci PhD programu Neurověd, který já jsem absolvoval.

A vlastně celou dobu, co jsem nějak pracoval po Tomášovu boku, tak jsem cítil, že tohle je něco, co hodně zajímá.

Vymístit se za stěny té laboratoře.

konkrétně do Jižní Ameriky, což je země, pro kterou on má vášeň.

A vždycky, když jsem s ním jezdil na různý konference, tak to už byla vlastně součást vlastně příprav na tu výpravu, kdy jsme vytypovávali různá místa, kam jet.

Když jsme letěli do Limy, tak jsme po konferenci vzali nějaký tuk-tuk nebo nějaký malý letadlo a rychle jsme se šli podívat někam a zjišťovali.

My jsme byli asi na pěti místech, než jsme se rozhodli a našli ty místa, které jsou vlastně v tom

v tom Davidově filmu.

A moje cesta k tomu je mnohem delší, samozřejmě od studií medicíny a moje vášeň pro psychedelické látky sahá daleko, daleko.

A konkrétně třeba v tom období, kdy jsem vlastně studoval doktorantský program neurověd pod Tomášem Páleníčkem,

tak jsme spolu založili Českou psychologickou společnost, která taky stojí trošičku za tím filmem, protože vlastně natočila první video, který vyhrálo cenu pro ten nadační fond a měli jsme nějaký první budžet na to, se zamýšlet na touhletou výpravou.

Záleží, o kterém se bavíme, o nemocním, který se bavíme ve třech ukázkách, které zazněly o depresi.

V případě deprese máme řadu léčebných modelit, farmakoterapie, psychoterapie, anebo i třeba takový metody jako elektrokonvulzivní léčba, který se dnes aktivně používají.

Pokud se bavíme o, to jsou teda ty standardní postupy, řekněme, se týčí k farmakoterapii, která je nejčastější, tak trvá zhruba 6 až 8 týdnů, než zabere antidepresivní léčba a ona nemusí zabrat vždycky.

Máme samozřejmě možnost ty antidepresiva vystřídat a pokud je vystřídáme dvakrát, tak považujeme tu chorobu za rezistentní.

V populaci je zhruba jedna třetina pacientů, který nereagují na léčbu antidepresivy, což je hodně a zároveň si uvědomujeme, že je problém čekat 6 až 8 týdnů, zejména u lidí v těžkém pásmu deprese, když jsou třeba suicidální, to znamená chtí spáchat sebevraždu, tak prostě není etické takhle dlouho čekat a my vlastně nemáme příliš moc rychlých metod, kromě elektrokonvulzivní léčby,

Hledáme strategie k rychlí antidepresivní metodice a psychedelika jsou právě jednou z těch cest, která momentálně je nejvíce rozvíjená.

To, co jsme viděli ve filmu nebo slyšeli v těch ukázkách, jsou někteří pacienti, kteří procházejí klinickou studií, akademickou v Národním ústavu duševního zdraví.

Ovšem někteří z nich procházejí takzvanou off-label léčbou pomocí ketaminem asistovaným psychoterapie, konkrétně na klinice Psion, na který já pracuji.

anebo právě v tom nudzu.