Filip Tylš

Měl právě kontakt na Ninavu, na náčelníka vlastně kmene Hunikui, který umí portugalsky, nemluví, jenom hačakují, tedy jako někteří jiní v té oblasti, takže jsme se s ním mohli domluvit a zároveň otevřen vlastně západním přístupům, západní medicíně a věří i v to, že díky tomu, že se bude šířit to, jakým způsobem oni pracují a že ukáže vlastně jejich způsob té rituální práce, že to může vlastně pomoct vlastně.

zabránit i třeba ekologický katastrofě okolo deštních pralesů a tak podobně.

To znamená, je to člověk, který má nějaký takovýhle přesah a on nás prostředkoval kontakt s ním.

A pak se konal právě ten sněm, na který přijeli všichni z různých stran, který krásně popsal David.

Ale myslím, že ještě předtím tomu předcházelo několik dalších různých setkání a jsem byl přítomen jednomu z nich třeba v Limě na nějakém ministerstvu, neřeknu vám už přesně čeho,

Kam jsme jeli s kolegama po konferenci vyjednávat iniciální podmínky.

Tam byly různý série toho, co jste teďko slyšeli, ty krátký ceremonie s tím čistícím šňupacím tabákem, který se nazývá rapé, který vlastně oni užívají u různých posvátných stromů.

To znamená, to se dělo i jakoby v průběhu dne, někdy před tou ceremonií a jindy i v průběhu té ceremonie, protože podání toho rapé třeba pomáhá tomu čištění v Prahlovsku a samozřejmě má řadu

z lékařského pohledu nežádoucích účinků, z toho terapeutického nejsou nutně nežádoucí, ale vedou právě k něčemu.

To čištění je spojené s nějakýma vizema, doprovázený zvracením nevolností a to rapé je něco, co může výrazně pomoct.

V úvozovkách pomoct, ale vlastně ve skutečnosti pomoct a víc nějaký úlevě, že indukuje to zvracení a úlevu a zlepšuje vlastně kontakt s momentálním prožíváním a s tělem.

Ceremonie začíná tím, že se sejdou všichni účastníci takový pralesní svatyni.

a vyčkají zahájení šamanem a v tu chvíli přistupují pojednom a dostávají nalito většinou z nějaký petky ayahuasku do kelímku, který prostě vypijí a jdou se sednout na své místo a to zajímavé si začne dítak zhruba za půl hodiny, hodinu a většinou to začíná nějakými tělesnými počitky, protože ayahuaska je vlastně na rozdíl od jiných psychedelik jako více tělová, z důvodu prostě řady přísad, který jsou vlastně v tom halucinogenním nápoji, je to směs vlastně různých bylin,

Často to doprovází nějaká nevolnost nebo pocit vlastně žaludku na vodě a postupně si začínají rozvíjet nějaké vize, kterým říkáme vlastně, nebo vnitřní obrazy, slovy psychiatra pseudohalucinace a pseudoiluze.

To pseudo je tam kvůli tomu, že vlastně si uvědomujeme stále, že to, co vidíme, je indukované tím nápojem.

Skrytý pozorovatel je vlastně ta část naší mysli, která si právě uvědomuje, že to, co se děje, je indukovaný tou látkou.

Zároveň pro nás jako terapeut velmi důležitým místem, protože je to vlastně i část mysli, kterou jsme schopní oslovit třeba v průběhu toho zážitku, když provázím zážitkem vlastně v tom klinickém kontextu.

Jako to třeba děláme na klinice Psion, tak můžeme s pacientem se domluvit třeba o tom, že půjde na záchod, nebo nebude stávat rychle, nebo zůstaneme společně v místnosti, nebo lze tuhle část oslovit a vysvětlit jí, že ten stav přechodní a že odezní a tak podobně.

Je to tak, vlastně i mě to překvapilo, když jsem to viděl, než by to bylo něco, co bych jako netušil, že se dějá, ale nikdy jsem to zkrátka naživo neviděl.

Pro nás jako v té západní medicíně a pro lékaře nám připadá, že je esenciální, že pacient může mít informovaný souhlas a že je dospělý, vlastně pokud přistupuje na nějakou alternativní léčbu, tak to je i vidět, že tam to není jak alternativní léčba, dokonce tam to není ani léčba.