Martina Mašková

Davide, dovedu si představit, že natáčení v téhle situaci je trošku senzitivní záležitost, protože ti pacienti se musí taky otevřít, musí k vám mít důvěru.

Nejde to asi samo sebou?

Otázka pro Filipa to je, že to je klinická studie nebo jiná?

Někdy to tak funguje, že prostě se zjistí, že některé léky, které třeba fungovaly na určité nemoci, tak mají třeba účinek i na jiné, takže taky se to stává u jiných typů nemocí.

Ale teď se teda vracím, takže David Čálek zastihl teda ty pacienty ve finální fázi klinické studie.

Takže opět náhoda, kromě toho, že se člověk potká s odborníkem někde na horách.

Všechny ty příběhy i těch dalších pacientů, ale ten příběh Lucie, která opravdu je na začátku téhleté terapie, nás vtáhne jako posluchače, diváky do pochopení toho, co znamená deprese a jakou velkou změnu může přinést nějaká takováhle léčba.

No a teď vlastně v nějaké fázi toho, co vy jste sledovali, ten boj s nemocí u těch lidí, kteří vystupují ve filmu, tak začala příprava tady té expedice.

Poslechněme si teď profesora Jiřího Horáčka, dnešního ředitele Národního ústavu duševního zdraví, který popsal cíl mise slovy.

Jiří Horáček, který mimochodem taky bývá hostem Českého rozhlasu Plus,

Vznikl teda cíl ověření těch laboratorních výsledků v amazonském pralese, zjistit, jaké zkušenosti z psychedeliky mají původní obyvatele.

Takže vlastně teď vtahuji opět do hry mého hosta Filipa Tyrše, psychiatra, psychoterapeuta a neurovědce, účastníka expedice, spolu s Davidem Čálkem a dalšími.

Řekněte prosím, jakým způsobem jste mohli naměřit nějaká data, jako hmatatelné výsledky.

Jestli si dobře pamatují z toho filmu, tak ti účastníci měli na hlavách takové čepičky na měření EEG, ale co se přesně tam měřilo?

Otázka pro Davida Čálka.

Jak se podařilo přesvědčit úřady, brazilské úřady, aby vůbec poprvé pustili celou tu výpravu do deštného pralesa?

Myslím, bylo dosti unikátní.

Měli jste zastánce, jak jsem pochopila, to byl Ninava prezident Združení amazonských indiánů z kmene Hunikui.

Kdo to byl?

Kdo to je?