Martina Mašková

Tohle je vlastně záležitost zase opět jako příklad nějaké humanitární krize, která potřebuje odkomunikovat a i to mění.

Vpověděl byste zase na nějaký příklad z téhle oblasti?

Ptám se Pavla Grubra.

Mluvíme teď o těch uprchlických záležitostech, migrační témata.

Protože Maďarsko zavřelo hranice a teď vlastně nastala situace, kdy bylo třeba vyřešit, kam lidé půjdou.

Zase to vrátím k Dominiku Preslovi v téhle kapitolce.

Já nevím, když se člověk podívá třeba jenom na volby alternativy pro Německo, proti imigrační srana získala po ryní falci ve spolkové zemi, která sousedí s Francií, Lucemburskem, Belgii, čili často je takový předpoklad, že vlastně pořád ještě existuje jakési dělení východní a západní Německo a ta tendence...

volit populističtější strany je spíš na těch východních spolkových zemích, tak není to úplně tak.

Alternativa pro Německo je téměř 20% hlasů více než dvojnásobila výsledek zvoleb 2021.

Čili té migrační tematy, ceptám se vás zase jako člověka, který pracoval, analyzoval tří díl dezinformace, jak s tímhle pracovat.

Dominik Pressl z Asociace pro mezinárodní otázky, odborník na dezinformace, Pavel Grubr, manažer v neziskové sféře, jsou mými hosty, kdy mluvíme v této kapitole především o informacích, dezinformacích.

Celkově jsme se chtěli odklnout tématu krizové komunikace, strategické komunikace, nejenom státu, ale i neziskových organizací.

Další, čeho jste se dotkli, co se objevuje v těch dezinformačních narativech, tak to je třeba tematika očkování.

Jakou zkušenost jste v téhleté době a s tímto typem dezinformací udělali vy?

Na Pavla Grubra se obrátím teď nejprve.

Neznámý nepřítel.

Vracím to k Dominiku Preslovi.

Máte zkušenost se strategickou komunikací z úřadu vlády.

Já nevím, jestli se dá vůbec připravit na nějaké případné další vlny pandemie.

Jste jako jsme, jsme nějakým způsobem připraveni, když už jsme prošli tohle zkušenost?