Martina Mašková

Čili to zpracování organizmem to trávení fuzovka, jak řeknu tak, vlastně ji zničí?

Ale celé to úsilí jistě mělo význam i to, řekněme, čekání neúspěch, když celosvětově je kolem 40 milionů lidí, je nakaženo HIV, AIDS a jak vlastně už to, že tahle ta láčená látka je a funguje, ovlivňuje výzky té moci?

K naší debatě se vrátíme po zprávách.

V vysílání Českého rozhlasu Plus se vracíme k rozhovoru s virologem Tomášem Cihlářem, viceprezidentem pro virologii americké společnosti Gilead Sciences.

Ještě jednou dobrý den do Kalifornie.

Budeme mluvit tentokrát o tom, jaké jsou perspektivy v jeho oboru, co rozhoduje o tom, jak účinné jsou nebo budou potenciální léky a zechka se také dotkneme toho, jak pandemická éra, jak covid ovlivnil obor virologie, vývoj vakcín.

Dobrý poslech dál přeje Martina Mašková.

Ale ještě než se dostaneme k tomu covidu, tak přece jen my z té první části naší debaty zůstal v mysli ten rok 2006.

Protože vy jste mluvil o tom, že vlastně v roce 2006 se podařilo de facto izolovat tu molekulu důležitou, která teď pomáhá proti HIV a AIDS.

Ale to byl, pokud si pamatuju, tentýž rok 2006,

kdy pro pacienty z HIV se vlastně také nastala velká změna, kdy se ta pilulka tenofovir, původně od Antonina Holeus a dvě další látky sloučily do jedné, tak to je další fáze?

Mělo to nějakou návaznost vlastně na tuhle událost?

Vy jste měl ještě příležitost s Antonínem Holým spolupracovat?

V čem tedy cítíte tu návaznost a čemu by se možná divil ve smyslu toho, jak pokročil jeho obor?

Co by ho možná překvapilo?

Vy jste, myslím, testovali ten lék, teď zase mluvím zpátky o tom Lena Capaviru v Africe, také existuje projekt Human Sins for All, čili projekt jakési, řekněme, edukace.

Možná i tohleto vlastně byl dosah něhož by byl ohromen nebo překvapen.

Jakou to měl odezvu?

Jak se daří vlastně nějak tu osvětu posunout dál?

Posloucháte pořad, ve kterém vystupují významní věci.