Tomáš Cihlář

Někdy je potřeba opravdu mít velice efektivní specifickou molekulu, která opravdu zasáhne velice silně jeden virus, jako v tom případě HIV.

Takže vy dopředu si můžete nějakým způsobem ten cíl toho projektu definovat a podle toho se rozhodnout, na jakou funkci toho viru by se ti věci měly zaměřit při designu těch molekul.

A často, když mluvíme o té přípravě na budoucí pandemie, tak to je těžko definovatelné, my nevíme přesně, jaký virus se může objevit za pět, za deset let, z jaké rodiny bude pocházet, jestli to bude koronavirus, nebo jestli to bude nějaký

nová forma chřipky, tak pak ty širokospektrální antivirotyka tím, že vlastně jsou takovou širší volbou pro tu přípravu pro nové pandemie, svým způsobem jsou lepší řešení.

Takže ono to nakonec záleží přesně na tom, jaký problém chcete vyřešit.

Ten problém chřipky je velice zajímavý a zase je úplně jiný, než třeba virus HIV nebo i ten COVID-19, že jo.

Což my jsme viděli na začátku té covidové pandemie, kdy se objevovaly každých tři měsíce nová varianta viru a ty vakcíny se na to museli přizpůsobovat a během doby se ten COVID nějakým způsobem ustálil a trochu zafiksoval geneticky, takže už se tolik nemění.

Když to chřipka, ta jako nás překvapuje každý rok, že jo.

protože ten chřipkový virus je velice flexibilní a může jako si vyměňovat ty různé části genetického materiálu mezi různými variantami, takže my vlastně nevíme v zimním období příštího roku, jak přesně ten virus bude vypadat a my to musíme předpovídat a podle toho nějakým způsobem nastavit ty vakcíny, které jsou optimalizovány každý rok jinak a někdy ty vakcíny jako mají 40% účinnost, někdy 80% účinnost, takže

Tam vlastně je ta možná trochu ta limitace a taková ta neznámá, neznámý faktor v boji s křipkou.

Váš vlastní organismus je schopný vlastně svojí imunitní odezvou ten virus z toho organismu eliminovat a vy vlastně ten virus vůbec nemáte, což je velice rozdílné ve srovnání s HIV, kdy ti lidé, i když jsou léčeni, ten virus stále mají ve svém organismu a nemůžou se ho zbavit.

Proč křípka je nevyléčitelná?

Je, protože neustále koluje v populaci a předává se z jedince na jedince a tím pádem se udržuje vlastně v populaci neustále.

Takže my se jí v populaci nemůžeme zbavit, ale pokud jde o vyléčení jednotlivce, tak vy dostanete tu infekci, zbavíte se jí, pokud váš imunitní systém dobře funguje nebo máte vakcínu, ale pak ten virus přeskočí na někoho jinýho.

Takže se vlastně udržuje v té populaci a nemůžeme se ho zbavit.

S tou chřipkou je to zajímavé, protože oni ty antivirotika vlastně v podstatě se nepoužívají tak často a když se používali, tak to většinou bylo, jak vy říkáte, na zmírnění se těch symptomů nebo na zkrácení vlastně té symptomologické fáze.

Dnes se ale objevují jako přístupy, kdy vlastně antivirotika se dají modifikovat tak, že by možná fungovaly vlastně během celé zimní sezony.

Jako třeba řekněme, že si můžete představit lenakapavir pro chřipku.

Že by to bylo antiverotikum, které se podá jednou za 6 měsíců a řekněme, člověk si ho může vzít někdy v říjnu a bude ochráněn až do března následujícího roku během té zimní sezony.

A ty antiverotika se dají přizpůsobit tak, že by působily na všechny varianty chřipky.