Jan Kaliba

Mění se vlastně tady pro ně něco, nebo spíše možná, když to převedeme do praxe, protože mluvíme tady o tom, jak právně slabá ta pařížská dohoda je.

To znamená, že ano, vy jste řekla, že v kombinaci s tím rozsudkem nebo s tím verdictem letošním Mezinárodního soudního dvora v Hagu, tedy už pařížská dohoda dostává větší sílu, jestli se to tak dá říct, tak můžeme to vysvětlit tedy?

Co znamená, může to ovlivnit soudní výroky u dalších žalob, u dalších typů soudů?

Mezinárodní soudní dvůr to dal, jak jste říkala, i do souvislosti s lidskými právy.

Zkrátka chránit klimat rovná se chránit lidská práva podle Mezinárodního soudního dvora a ten posudek vlastně přivítali hlavně země globálního jihu, které chtějí po tom bohatém severu, který má za sebou dlouhou emisní historii, aby na tom intenzivně pracoval, aby třeba i platil škody způsobené změnou klimatu, ale

Znovu se vracíme k té síle a k té vymahatelnosti, takže když si vezmeme třeba tichomorský ostrov Tuvalu, kterému hrozí, že vlastně zanikne kvůli změně klimatu a stoupání hladin oceánů, domůže se teď Tuvalu něčeho na Spojených státech, na Číně, na Evropské unii?

Řeší se také žaloby jednotlivců vůči korporacím, už jsme to naznačili v té první půlhodině a jedním případem, který letos byl rozsouzený po dlouhých a dlouhých letech a který asi také můžeme považovat za emblematický, je ten případ peruánského farmáře Saula Jui, nebo Jui, možná jeho americkou španělštinou, proti německé energetické společnosti RWE.

Můžeme popsat, o co tam šlo?

A přesně takovou částku poměrným dílem požadoval od toho RVE, aby se podílel na řešení té situace nad tou vesnicí.

To znamená, mají se do budoucna korporace zodpovědné za určitý podíl skleníkových plynů v atmosféře.

Bát žalovatelnosti za svůj emisní podíl na změně klimatu?

To znamená, existuje možnost, že v blízké budoucnosti někdo proti korporaci takovouto žalobu, která se zabývá emisemi, vyhraje a vysoudí nějaké konkrétní odškodnění?

Dá se říct, že se mají obávat případných právních komplikací a žalob na druhou stranu i zastánci ochrany klimatu, klimatičtí aktivisté nebo nevládní organizace, protože máme tady i portfolio žalob, které jsou pojmenovány jako strategické žaloby proti účasti veřejnosti.

Ty se také objevují, to znamená, že je tady i vlastně opačný trend toho, že se snaží korporace tímto způsobem i chránit.

To znamená, řekla byste, že stav klimatického práva, tak jak ho máme dnes, nahrává do budoucna spíš ochráncům klimatu anebo státům a korporacím zodpovědným za emise skleníkových plynů?

Co můžeme v oblasti klimatického práva a žalob zajímavého očekávat v příštím roce, 2026?

V dnešním Leonardo Plus jsme si povídali s expertkou na klimatické právo Hanou Millerovou z Centra pro klimatické právo a udržitelnost z Ústavu státu a práva České akademie věd.

Děkujeme.

Pořad najdete, pokud se k němu chcete ještě vrátit, jak v našem audioarchivu na webu Českého rozhlasu Plus v sekci Pořadu Leonardo Plus, anebo také v podcastových aplikacích.

Příjemný další poslech Českého rozhlasu a také hezké svátky a všechno dobré v novém roce vám přeje Jan Kaliba.