Zuzana Harmáčková

A ta zemědělská krajina ale zase opět jako není laboratoř, není to továrna, je to krajina, je to prostě živý ekosystém.

A ve chvíli, kdy my tu zemědělskou krajinu zpravujeme jako velké lány, monokultury, není tam žádný prostor pro nějakou různorodost, pro nějakou diverzitu,

tak tyhle zemědělské krajiny přestávají fungovat tak, jak mají.

Máme velký problém s kvalitou půdy, máme velký problém s erozí, máme velký problém s vodním režimem v té krajině.

A to všechno se promítá do toho, jak se nám tam daří a dlouhodobě bude dařit produkovat potraviny.

Což speciálně třeba v dnešní situaci, kdy pozorujeme velké geopolitické napětí, velkou geopolitickou nejistotu, začíná být velká otázka, protože my se vlastně nemůžeme spolhnout na to, že vždycky budeme schopní dovážet všechny potraviny z ok

A nebudeme se muset splohnout na svoji vlastní půdu.

Takže ty zemědlaské ekosystémy jsou perfektní příklad.

Další příklad nějakého konkrétního ekosystému, konkrétní krajiny, který potřebujeme v každém životě, jsou ekosystémy ve městech, kde my vlastně speciálně v létě, speciálně v prostředí nějakých horkých vln nebo v prostředí teplného ostrava ve městech,

My opravdu potřebujeme v tom městě srážet teplotu, protože jinak to začíná být velký problém pro malé děti, pro lidi ve vyšším věku, pro nemocné lidi, protože ty vlny horká a ta vysoká teplota jsou opravdu nebezpečné z hlediska zdraví člověka.

A navíc mají i dopad ekonomický.

Vlastně my vidíme v různých výzkumech, že je tam nějaká korelace mezi vysokými teplotami a ekonomickou výkonností.

Takže ty vysoké teploty jsou opravdu velký problém a ke srážení těch vysokých teplot my potřebujeme zelení, potřebujeme ekosystémy ve městech.

Takže ve chvíli, kdy vlastně nám tyhle ekosystémy mizí nebo se z nich stávají opravdu jenom jako splanidované travnaté ekosystémy, tak nedosahujeme toho, čeho potřebujeme, nedosahujeme toho efektu, který nám ta příroda může poskytnout.

Takže tam vidíme dva takové typické příklady, tu zemědlostkou krajinu a tu zelení ve městech, kdy vlastně my jsme na té přírodě

Já si myslím, že ta vláda by měla především vzít v úvahu to, že dost často jsou zájmy normálního, každodenního, standardního života obyvatel a zájmy ochrany přírody totožné.

Já myslím, že nám všem jde o to, abychom žili nějaké klidné, bezpečné životy, abychom byli obklopeni hezkým prostředím, abychom byli obklopeni zdravým prostředím.

A všechny tyhle věci jdou s tou ochranou krajiny, ochranou přírody, ochranou biodiverzity ruku v ruce.

Takže v tomhletom ohadu si myslím, že je zásadní chyba osekávat ochranu přírody, osekávat ochranu klimatu, protože když se bavíme o přírodě a o klimatu, nemluvíme o nich kvůli ním samotným, ale kvůli právě té vazbě, kterou mají na naší kvalitu života, naše společenské fungování.

Tak tam je důležité říct, že doposud ochrana přírody v České republice, straně tak jako ve zbytku evropských zemí, probíhala na základě výsledků monitoringu, výsledků měření a výsledků odborného výzkumu.