Zuzana Harmáčková

Na tom není vůbec nic ideologického a myslím, že by bylo dobré potom zjistit, co přesně tím bylo myšleno.

Ale myslím si, že co tam je hlavně důležité, je, že tady v té ukázce byly řečeny nějaké věci, ale potom je dobré to porovnat s tím, co ta vláda ve skutečnosti opravdu dělá.

A tam si myslím, že je dobré poukázat třeba na to, že v současné době dochází k pokusům o novelu stavebního zákona, který vlastně podle té novely by měl úplně osekat vlastně celou řadu práv, kterou mají občany na to, aby se třeba bránili proti tomu, když se v jejich okolí mají stavě stavby,

které jim mohou dost výrazně zkazit kvalitu života, můžou snížit hodnotu jejich majetku atd.

A tam prostě vidíme, že je tam snaha tu občanskou společnost a ty obyvatele z toho procesu úplně vyškrtnout.

A tam už to začíná právě narážet i na tu ochranu přírody, protože tam vidíme, že pokud třeba vy máte v okolí nějakou zelenou plochu nebo nějaký park nebo nějaký kus přírody, na kterém vám záleží, tak podle toho nového stavebního zákona vlastně vaše šance se bránit tomu,

když tam někdo něco bude stavět, jsou opravdu úplně minimální.

A to je novela, kterou se snaží prosadit tahle ta vláda.

Takže já vlastně se nejsem jistá, kde tam je potom ten zdravý rozum, který v mých očích nebo v mém chápání světa by měl spíš být takový, že naopak se budeme snažit právě jako pomáhat lidem se stavět za prostředí takové, jak jeho chtějí, včetně právě třeba zelených ploch a tak dále.

A myslím si, že tohleto je třeba důležité v situaci, kdy ten nový stavební zákon opravdu usnadní to, že pokud budeme třeba chtít stavět nějaké velké stavby právě třeba v chráněných územích, tak pro občanskou společnost bude opravdu obtížné se proti tomu stavět, pro ochranu prostředí bude obtížné se proti tomu stavět.

A tam si potom každý nás může promítnout, jestli má nějaké místo, na které chodí rád, kde se mu líbí výhlady, kde se mu líbí příroda.

A jak by se mu líbilo, kdyby tohleto místo zmizelo.

Tam právě potom vidíme, že třeba taková novela stavebního zákona může tohleto usnadnit.

Je to tak a v podobném směru vlastně působí i nová legislativa o obnově přírody, která je adoptovaná na evropské úrovni a která se postupně propisuje i do národních legislativ.

A tam je potom právě ten apel na to, abychom obnovili co nejvíce ekosystémů, abychom se zaměřili právě třeba na zemědělskou půdu přírody.

A abychom tu obnovu té přírody využili k tomu, že právě nám ta příroda potom zase umožňuje, aby fungovaly ty opravdu klíčové sektory, jako je produkce potravin, čištění vody, jako je udržování lidského zdraví, tak abychom právě mohli v té České republice nějak dobře fungovat i v budoucnosti.

Já si myslím, že v tomhletom je nejdůležitější říct, že prostě některé věci se můžou na povrchu jevit v protikladu, ale zároveň naším cílem je vždycky se snažit prostě řešit ty situace tak, aby byly i průmysl, i ochrana přírody v co největší synergii.

A rozhodně není řešením to, že si řekneme, že odbouráme otázky přírody a soustředíme se jenom jednoznačně na průmyslu, protože to je cesta, která nás vede do...

do rozvojových zemí, do zemí jako je Indie, kde prostě lidé ve jménu průmyslu žijí v životním prostředí, které je tak zničené, že to má jako okamžitý jednoznačný dopad na jejich kvalitu života, na délku života, na pravděpodobnost dožití a tak dále.

Když si řekneme, budeme se soustředit jenom na průmysl a na nic jiného, tak je to pro nás, pro občany, pro naše zdraví, pro naši kvalitu života a cesta do pekel.