Show notes
Geopolitické napětí, konflikty v Izraeli a na Ukrajině, náznaky recese na některých trzích, klimatické extrémy, kyberútoky i celní restrikce mění mezinárodní obchod ze dne na den. Přesto české firmy, malé i střední, exportují, expandují, investují a jejich aktivita směrem do zahraničí roste nevídaným tempem. „Vidíme, že firmy jsou zkušenější, kapitálově silnější a nebojí se investičně vstupovat na trhy, které dříve vůbec nezvažovaly,“ říká Michal Holzer, ředitel mezinárodních služeb RENOMIA, v pořadu Export na platformě FocusOn.Český export stojí na tradici vyrobit doma a vyvézt ven. Letitá rovnice, kterou ale poslední roky nepříjemně narušují geopolitické otřesy a další nejistoty. Zatímco Německo, hlavní exportní partner, chladne pod tlakem recese, cen energií a problémů v automotive, ruský a běloruský trh je kvůli sankcím pro české exportéry uzavřený. A nestabilita či ztráta těchto trhů nutí firmy hledat nové cesty.Michal Holzer to shrnuje jasně: ,,Exportéři pociťují chladnoucí poptávku v tradičních regionech. Mnozí také přišli o trhy v Rusku a Bělorusku, takže hledají alternativy. Může to být Asie, Afrika nebo jiné části světa.''Do toho roste nejistota spojená s konflikty na Blízkém východě nebo na Ukrajině. Tam musí exportéři počítat i s reálným rizikem fyzického poškození zboží během přepravy. ,,Ukrajina je ve válečném konfliktu, může se stát, že se během dopravy něco stane,'' říká Holzer.Češi už nechtějí jen exportovat. Stávají se investorySoučasně výrazně roste trend posledních let: české firmy se z exportérů stávají investory. A nejsou to jen největší české skupiny, které kupují velké etablované firmy v západním světě nebo na Západě investují do energetické infrastruktury. Přidávají se malé a střední podniky, které si v zahraničí troufají budovat výroby, kupovat konkurenty a dodavatele nebo přebírat lokální týmy.,,Firmy mají za sebou třicet let podnikání. Jsou zkušenější a mají kapitál. Nebojí se trhů, které jsou kapitálově náročnější,'' vysvětluje Holzer. A mění se i geografie expanze. Zatímco dříve se investoři drželi regionu, například Slovenska či Polska – dnes častěji vyrážejí „na západ“.Skryté hrozby expanze a exportuV době, kdy každý mluví o válce a klimatu, upozorňuje Holzer na dvě rizika, která exportéři často podceňují: politické a kreditní. ,,V cílové zemi se může změnit vláda a odmítnout zakázku předchozí administrativy. Mohou zavést nové licence, stáhnout povolení nebo zavřít hranice. Může být problém s konvertibilitou měny,‘‘ vyjmenovává. Stejně důležité je riziko, že odběratel nezaplatí. ,,Čekáte, že protistrana dodrží kontrakt a bude solventní. Jenže ta solventnost může být ovlivněna mnoha důvody, mimo jiné i politikou,‘‘ upozorňuje. RENOMIA se často zapojuje do exportních kontraktů jako konzultant. Někdy doplňuje EGAP, jindy ho může nahradit, pokud má státní pojišťovna vyčerpané limity. A že pojištění bývá rozdílovým faktorem, ukazuje příklad nedávného konfilktu v Izraeli: ,,Mnozí exportéři měli zboží na cestě a báli se, že izraelské banky zastaví platby. Podařilo se ale pojistit akreditivy během několika dnů a exportéři tak měli jistotu, že dostanou zaplaceno,'' říká Holzer.Celý rozhovor, který moderuje Marek Atanasčev (CEO Enantis) si můžete pustit jako video nebo podcast:Jak přesně RENOMIA během konfliktu v Izraeli pojistila akreditivy během několika dnů?Jaké konkrétní otázky zazní při rizikové analýze exportéra mířícího do Afriky nebo Asie?Co všechno obsahuje povinná francouzská „decennial liability” a proč může české firmy překvapit?Jak vypadá proces due diligence u exportních projektů v rizikových regionech krok za krokem?Jaké jsou nejčastější typy kyberútoků na exportní firmy a co přesně pokrývá jejich pojištění?