Show notes
Je to pět let, co Velká Británie opustila Evropskou unii. O brexitu se tehdy mluvilo jako o kroku, který britskou ekonomiku destabilizuje, oslabí a uvrhne do nejistoty. Nyní se však vřící debaty vracejí, protože průzkumy ukazují, že mnoho Britů by rádo znovu vstoupilo do EU. Jak hodnotí brexit ekonom Petr Bartoň z Datarunu?
Brexit nenaplnil černé scénáře
Podle Petra Bartoně je nutné se na brexit dívat přes tvrdá ekonomická data a ne jen skrze průzkumy veřejného mínění. „Průzkumy těsně před brexitem ukazovaly, že většina Britů chce zůstat v EU, ale ve skutečném referendu hlasovali jinak. I dnes ty průzkumy nemusí nutně odrážet realitu,“ vysvětluje Bartoň.
Ačkoliv výsledky hlasování překvapily, Velká Británie se ekonomicky nezhroutila. „Kdyby brexit byl takový propadák, jak mnozí tvrdili, tak bychom to viděli v datech. Skutečností však je, že britská ekonomika rostla kumulativně o 3 %, zatímco německá pouze o 0,1 %, a francouzská o 4 %,“ doplňuje Bartoň.
Britská libra v prvních měsících po referendu klesla o více než 10 % vůči dolaru a euru, ale následně stabilizovala. Inflace vzrostla především kvůli zdražení importovaných produktů, ale nezaznamenala žádný extrémní vývoj oproti ostatním evropským ekonomikám.
Nenaplněná očekávání a vina vlády
Brexit nebyl zdaleka dokonalý a významně ovlivnil obchod i migraci. Bartoň ale upozorňuje, že hlavní frustrace Britů nepramení z brexitu samotného, ale z nenaplněných slibů tamní vlády. „Lidé si od brexitu slibovali větší deregulaci, menší byrokracii a silnější otevření světu. Jenže britská vláda tyto změny dostatečně neprovedla,“ říká.
Významnou roli sehrál i covid-19, který přišel právě v okamžiku brexitu. Británie navíc zašla v lockdownu dál než většina evropských zemí, což vedlo k hlubšímu hospodářskému propadu. „Britské hospodářství se kvůli covidu propadlo dvakrát více než průměr EU, ale přesto se z toho dokázalo vzpamatovat,“ konstatuje Bartoň.
Když se podíváme na obchodní bilanci, tak britský export do EU poklesl o 14 % v prvním roce po brexitu, ale následně se částečně zotavil. Naopak obchod s USA a Asií posílil, což ukazuje, že se Británie snaží diverzifikovat své obchodní vztahy.
Jak brexit ovlivnil evropskou politiku?
O brexitu se mluví i jako o odstrašujícím příkladu pro další členské státy EU, které by mohly uvažovat o vlastním odchodu. „Evropská unie se snažila Británii „trestat“ a ukázat ostatním zemím, že odchod není snadný. To vedlo k občas absurdním opatřením, jako byly obchodní bariéry a komplikace při uznávání standardů,“ vysvětluje Bartoň.
Nicméně myšlenky na další "exit" nejsou v Evropě mrtvé. Slovensko nebo Maďarsko občas zaznívají jako kandidáti na potenciální výstup, ale podle Bartoně to není realistické: „Británie měla vždy sklon k ekonomické otevřenosti. Menší státy by se po odchodu pravděpodobně izolovaly a ekonomicky uzavřely, což by je mohlo zruinovat.“
Důležitým faktorem je i otázka pracovního trhu. Po brexitu se počet evropských pracovníků ve Velké Británii snížil o 7 %, což způsobilo nedostatek pracovní síly v některých sektorech, zejména ve stavebnictví a pohostinství.
Budoucnost britské ekonomiky
Brexit znamenal pro Velkou Británii výzvy i příležitosti. Zatímco někteří volají po návratu do EU, realita ukazuje, že Británie se s brexitem vypořádala lépe, než se předpokládalo. „Pokud se Británie nyní dokáže skutečně deregulovat a otevřít novým trhům, může z brexitu těžit,“ uzavírá Bartoň.
Evropa se mezitím musí zamyslet nad svou konkurenceschopností. „Východ Evropy roste, zatímco Západ stagnuje. Pokud EU nenajde způsob, jak efektivně reformovat své instituce a byrokracii, další 'exity' nemusí být tak nereálné,“ varuje Bartoň.
Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast
Proč německá ekonomika stagnuje a britská roste?
Jak se odchod Británie projevil na cenách energií?
Jaké sektory britského hospodářství brexit nejvíce ovlivnil?
Jaké výhody může mít pro Británii deregulace oproti EU?
Jak hodnotí brexit samotní Britové pět let poté?