Show notes
Nečekaný výpadek elektřiny 4. července 2025 ukázal, že stabilita české energetiky závisí nejen na technologiích, ale také na ekonomických mechanismech a pomalých stavebních povoleních. Energetický analytik Jiří Gavor a docent Zdeněk Müller z ČVUT v prvním dílu podcastu Amper na platformě FocusOn rozebrali, proč blackout vznikl, jaké škody mohl způsobit, a co je nutné udělat, aby se neopakoval.Podle docenta Müllera nešlo o jednu dominovou reakci, ale o čtyři samostatné technické poruchy, jejichž přesnou vzájemnou kauzalitu zatím nikdo nepotvrdil. „Zatím máme informaci, že došlo ke čtyřem poruchám. Nevíme, jak moc jsou spolu propojené. Zatím bych byl opatrný mluvit o kaskádě," uvedl.Spuštění problému měl na svědomí pád vodiče na lince 411. Následovalo odstavení bloku v elektrárně Ledvice o výkonu 600 megawattů, který se podle Gavora dostal mimo regulační rámec. „Vlivem divokých změn frekvence a výkonu se blok odstavil, následovala přetížení dalších linek a rozpad části sítě," popsal. Následně se přenosová soustava ocitla v tzv. stavu N–4, ačkoliv běžně by měla zvládnout výpadek jednoho klíčového prvku bez problémů.Přeshraniční propojení: pomoc i riziko zároveňEvropská elektrizační soustava funguje jako síť, kde se předpokládá vzájemná výpomoc mezi zeměmi. V praxi ale může být tento princip i hrozbou. „Francie se například odpojila od Španělska, aby zabránila šíření poruchy do své sítě," řekl Gavor.V dnech před výpadkem přitékalo do Česka z Německa přes provozovatele 50Hertz Transmission GmbH až o 1000 megawattů více, než bylo původně plánováno. „Situace ale panovala už od rána. Nešlo o náhlý nárůst," uvedl moderátor podcastu Jan Palaščák s odkazem na analýzu dat. Ochranné prvky linky, která později selhala, byly podle Ministerstva průmyslu v mezích běžného provozu.Mechanismus nebo tržní systém?Přenosová soustava není jen fyzikální mechanismus, ale i rozsáhlý tržní systém. „Za pouhou připravenost k dodávce regulace se poskytovatelům služeb platí. Aktivace je až druhý krok," vysvětlil Gavor.Podle něj se jedná o významný byznys, do kterého vstupují nejen domácí elektrárny, ale i subjekty ze zahraničí. „Tyto služby se aktivují přeshraničně. Vítězí nejlevnější nabídka bez ohledu na hranice," doplnil. Ročně se v rámci těchto služeb protočí v tuzemsku miliardy korun.Nejde jen o běžné obchodování s elektřinou. Klíčovou roli hraje tzv. odpovědnost za odchylku. „Každý obchodník musí nominovat spotřebu tak, aby dodávka co nejlépe odpovídala aktuálnímu odběru," řekl Gavor. Pokud se to podaří, náklady na odchylky jsou minimální. V krizových chvílích však mohou vystoupat do extrému.Právní brzdy: výstavba nové linky trvá deset letStabilizace soustavy bude vyžadovat investice. Jenže podle Müllera narážíme především na legislativní překážky. „Výstavba nové linky v Česku trvá deset let. A i zdvojení stávajícího vedení podléhá stejnému schvalovacímu procesu," upozornil.Gavor doplnil, že problémem není jen výstavba, ale i samotná příprava. „U linky, která spadla, se o nutnosti její výměny vědělo už od roku 2016. Stavět se mělo začít v roce 2026," uvedl. Mezitím došlo k výpadku, kterému mohl předejít právě včasný zásah.Investiční plán na posílení infrastruktury sice existuje, ale realizace je pomalá. „Musíme změnit legislativní prostředí. Jinak budeme pořád reagovat na krize, místo abychom jim předcházeli," dodal Gavor.Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:Kdo nese vinu za to, že chyběl disponibilní výkon — byl to ČEZ, nebo Seven?Proč Orlík nebo Počerady nemohly pomoci v krizové situaci?Jak dlouho opravdu trvá spustit uhelnou elektrárnu ze tmy?Které konkrétní ochranné prvky selhaly a proč je obtížné je přeprogramovat?Jaké závěry očekává odborná veřejnost od mezinárodní vyšetřovací komise?