Show notes
Výkonný ředitel Czech Aerospace Cluster Petr Tomášek v rozhovoru pro pořad Export na platformě FocusOn popisuje, jak se české letecké a vesmírné firmy prosazují na zahraničních trzích. Od subdodávek pro Airbus a Boeing, přes export sportovních letadel do celého světa, až po rostoucí roli bezpilotních systémů. Klíčovými tématy jsou kvalita, certifikace, dlouhé obchodní cykly a nutnost státní podpory při propagaci českých technologií.Czech Aerospace Cluster vznikl v roce 2010 z iniciativy samotných firem. „Firmy vycítily, že bude dobré se spojovat, využívat synergií a nabízet přidanou hodnotu v leteckém průmyslu i v kosmickém a obranném sektoru," uvedl Petr Tomášek.Z původních 10–15 firem se klastr rozrostl na 60, přičemž má kontakty na téměř celý český letecký průmysl. Jeho cílem je pomáhat členům prosazovat se v zahraničí, získávat partnery, dodavatele a příležitosti pro vědu a výzkum.Tomášek zdůrazňuje, že klastr se zaměřuje nejen na export finálních produktů, jako jsou letadla, ale i na zapojení českých firem do subdodavatelských řetězců velkých hráčů. Přidanou hodnotou je i schopnost nabídnout speciální technologie pro globální trhy od Jižní Ameriky po Asii.Hlavní exportní trhy: Evropa, Severní Amerika a dálPodle Tomáška se trhy dělí na dvě hlavní skupiny. V subdodavatelských řetězcích dominuje Evropa, a to kvůli blízkosti zákazníků a nákladům na dopravu. „Výroba pro Severní Ameriku se většinou realizuje přes evropské partnery, kteří pak dodávají dál," vysvětluje.Naopak výrobci finálních letadel, od ultralehkých po regionální, cílí globálně. Česká letadla létají doslova po celém světě, ať už jde o sportovní stroje, nebo specializované technologie pro kosmický průmysl.Zajímavé příležitosti se otevírají také v Japonsku, Austrálii, Jižní Americe, na Středním východě i v Africe. V těchto regionech často existuje silný průmyslový ekosystém kolem velkých výrobců, do něhož se české firmy mohou zapojit.Kvalita jako hlavní konkurenční výhoda„Dříve jsme byli konkurenceschopní i cenou, dnes už často býváme dražší než západní konkurence. Hlavní výhodou je kvalita," říká Tomášek.Letecký průmysl je postavený na přísném principu Safety First – od prvního šroubku po komplexní systémy. Česká republika má dlouhodobou strojírenskou tradici a zahraniční zákazníci si kvalitu české výroby uvědomují.Blízkost evropským výrobcům je výhodou zejména v době, kdy velcí hráči nestíhají plnit objednávky. U malých sportovních letadel je česká značka synonymem kvality a spolehlivosti, což potvrzuje jejich globální rozšíření.Bariéry vstupu: certifikace a dlouhé obchodní cyklyJednou z největších překážek pro nové firmy je certifikační proces. „Dostat technologii do letectví je vrchol ověření její spolehlivosti," upozorňuje Tomášek.Certifikace je náročná, drahá a časově náročná. Pokud však firma uspěje, může následně snáze vstoupit i na další trhy, protože certifikace z Evropy lze díky bilaterálním dohodám převést i do USA a dalších zemí.Obchodní procesy v letectví jsou mimořádně pomalé. Od prvního kontaktu po reálný byznys může uplynout 3–5 let. U etablovaných dodavatelů to bývá minimálně rok a půl. To ztěžuje měření úspěšnosti podpůrných programů a exportních misí.Drony: rychlý vývoj pod tlakem konfliktuSegment bezpilotních systémů zažívá dynamický růst, zejména kvůli vojenskému využití na Ukrajině. „Ukrajinské firmy mají velmi rychlý vývoj díky přímé reakci na potřeby bojiště. U nás se výroba často přesouvá licenčně kvůli kapacitám," popisuje Tomášek.Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:Jaký osobní příběh přivedl Petra Tomáška k letectví od dětství.Jaká je skutečná rychlost inovací v letectví oproti automobilovému průmyslu.Proč je certifikace v letectví někdy „zabijákem" slibných technologií.Jak funguje licenční výroba dronů pro Ukrajinu v českých firmách.Proč může od prvního setkání s klientem k reálné zakázce uběhnout i pět let.