Show notes
Od února 2024 platí v celé Evropské unii Akt o digitálních službách (DSA), který přináší největší proměnu pravidel pro sociální sítě za poslední dekádu. O tom, jak DSA mění prostředí internetu, jaké má dopady na české uživatele a proč Česko stále nemá přijatý vlastní adaptační zákon, diskutovali v pořadu Rušičky Marek Vrbík z Českého telekomunikačního úřadu a Peter Jančárik ze Seznamu.Sociální sítě působí na první pohled jako bezplatné služby. Ve skutečnosti jde o obrovský byznys postavený na osobních datech. „Devadesát devět celých devět procent příjmů velkých sociálních platforem pochází z reklamy. Pokud je něco zdarma, zbožím jste vy,“ upozorňuje Peter Jančárik, který se věnuje moderaci obsahu a mediálnímu vzdělávání ve společnosti Seznam.cz.Podle něj algoritmy fungují tak, aby maximalizovaly čas uživatelů na platformě: „Facebook nebo TikTok zobrazují provokativní obsah, který přiměje uživatele reagovat. Čím víc času tam tráví, tím víc reklam uvidí.“Kromě reklamy ale hraje roli i psychologický dopad. „Platformy mají vlastní data o tom, jak negativně působí na duševní zdraví dospívajících, především u dívek. To ale nic nemění na tom, že cílem je, aby tam lidé zůstali co nejdéle,“ dodává Jančárik.Nový zákon, starý chaosOd února 2024 začal v celé EU platit Akt o digitálních službách (DSA). Ten ukládá platformám větší zodpovědnost za obsah a transparentnost vůči uživatelům. Každý stát má mít svého koordinátora – v Česku je jím Český telekomunikační úřad (ČTÚ).Jenže zatímco pravidla už platí, český adaptační zákon dosud nebyl schválen.„Jsme v situaci, kdy jsme rozhodčí, ale nemáme píšťalku. Pravidla platí, ale chybí nám pravomoci, jak je vymáhat,“ shrnuje Marek Vrbík z ČTÚ.Zákon se sice dostal do třetího čtení, ale z časových důvodů neprošel. Česká republika tak patří k několika málo zemím EU, které zatím vlastní právní rámec nepřijaly. To znamená, že úřad sice může komunikovat s platformami, ale nemůže jim nařídit konkrétní kroky. „Evropská pravidla platí přímo, ale bez našeho zákona nemáme možnost zasáhnout v případech, které se týkají menších tuzemských hráčů,“ doplňuje Vrbík.Ochrana uživatelů a mimosoudní řešení sporůDSA přináší silnější postavení pro běžného uživatele, ať už při mazání účtů nebo příspěvků. „Pokud vám platforma smaže účet, musí vám sdělit důvod a vy máte právo se bránit. Nově by měl existovat mimosoudní mechanismus, který spor vyřeší rychleji než klasický soud,“ vysvětluje Vrbík.Jenže právě tato možnost zatím v Česku neexistuje, protože chybí zmíněný adaptační zákon.„Uživatel může napsat na podporu, u nás na Seznamu to přezkoumává živý člověk, ne robot. Ale pokud by chtěl využít formulář DSA, bez právníka ho téměř nelze vyplnit,“ říká Jančárik.Podle něj by státní dohled měl směřovat k efektivitě, nikoli k byrokracii: „Regulace musí být funkční, ne přetížená administrativou. Každá menší platforma potřebuje jasné, jednoduché a srozumitelné kroky.“45 milionů uživatelů – hranice velkých hráčůDSA se nejpřísněji vztahuje na tzv. velké platformy s více než 45 miliony aktivních uživatelů v EU. To znamená, že do nejvyšší kategorie spadají společnosti jako Meta, TikTok nebo X (bývalý Twitter).„Čím větší platforma, tím víc povinností. Musí například zajistit, aby děti neviděly cílenou reklamu, nebo jasně uvádět, jak fungují jejich algoritmy,“ vysvětluje Vrbík.Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:Jaké konkrétní typy obsahu moderuje Seznam.cz a jaké algoritmy k tomu využívá?Kolik uživatelů v EU by musela získat česká platforma, aby spadala pod nejvyšší úroveň regulace?Jaké konkrétní kauzy už řešil ČTÚ s velkými platformami, například s TikTokem?Jaké administrativní povinnosti přinesl DSA firmám a kolik lidí je musí zpracovávat?Proč Evropská komise umožnila uživatelům z EU odmítnout, aby Meta trénovala umělou inteligenci na jejich datech?