Show notes
Jak by vypadal svět bez sociálních sítí? Josef Šlerka tvrdí, že by byl méně vyhrocený a politici by možná museli znovu dělat kampaň pro voliče, ne pro algoritmy. Spolu se Svatoplukem Barkem v pořadu Rušičky na platformě FocusOn rozebrali, proč až 10 % českých uživatelů internetu pravidelně sleduje dezinformační weby, jak se proruské narativy zakořenily u 5–7 % společnosti a proč skutečným rizikem nejsou jen zahraniční aktéři, ale i domácí politici a influenceři, kteří dezinformace legitimizují.Ruští trollové, dezinformační weby, influenceři i umělá inteligence. To jsou nástroje, které podle odborníků hrají stále větší roli před českými volbami. Ministerstvo vnitra přiznává, že s útoky na volební systémy počítá. Je téměř jisté, že pokusy o průnik do softwaru volebních komisí nebo do systémů pro sčítání hlasů přijdou.Podle odborníků ale hrozba zvenčí není jediným problémem. V tuzemsku se totiž část politiků naučila převzít a aktivně využívat narativy ruské propagandy. Tím jim dodávají legitimitu a posilují jejich dopad na českou společnost.Politici jako šiřitelé propagandy„Nevidíme tak silné úsilí zahraničních aktérů jako například v Německu. Nebezpečná je ale ochota některých českých politiků papouškovat prvky ruské propagandy a dodávat jim tím legitimitu,“ upozorňuje mediální analytik Josef Šlerka.Jeho slova potvrzuje i odborník na informační hrozby Svatopluk Barek. Podle něj jsou největším rizikem nadcházejících voleb „ruské hybridní hrozby – a to jak kybernetická část, tak informační válka“. A právě informační válka je podle něj nebezpečná tím, že část domácí politické scény dezinformace nejen šíří, ale i aktivně využívá pro svůj vlastní politický boj.Kolik lidí čte dezinformační weby?Výzkumy ukazují, že 5–7 % české populace zastává narativy v souladu s ruským výkladem dění na Ukrajině. Dalších zhruba 10 % uživatelů internetu pak pravidelně konzumuje obsah z dezinformačních webů jako AC24 nebo Protiproud.„Problémem není jen samotný počet čtenářů, ale vliv na důvěru ve vědu, média a instituce. Opakované vystavování dezinformacím zásadně podkopává důvěru společnosti,“ zdůrazňuje Šlerka.Barek připomněl rozsáhlou analýzu Voxpotu, která zkoumala 360 tisíc článků z 16 dezinformačních webů. „Denně vychází asi 120 dezinformačních textů, což je více než v některých mainstreamových médiích. To ukazuje na obrovskou produkční kapacitu, kterou tato scéna má,“ upozorňuje.Sociální sítě: Facebook stále vládne, TikTok hraje čím dál větší roliDezinformace se nešíří jen prostřednictvím webů, ale především na sociálních sítích.„Platformy brání výzkumu, transparentnost je nulová. Facebook má ale stále nejvíce uživatelů a tudíž i největší význam pro politický marketing,“ vysvětluje Šlerka.Podle Barka je však stále důležitější i TikTok, který díky svému algoritmu umožňuje rychle a levně zasáhnout velké množství lidí. „Na TikToku lze z nuly vytvořit virální video během několika hodin. To z něj dělá velmi rizikové prostředí pro šíření manipulací,“ říká.Role influencerů a umělé inteligenceVelkým tématem letošních voleb jsou influenceři. Jejich vliv roste a podle odborníků často převyšuje zásah tradičních médií.„Někteří influenceři mají větší dosah než televize nebo deníky. Pokud spolupracují s politickými stranami, měli by být povinni to jasně označovat,“ myslí si Barek.Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:Jak konkrétně ministerstvo vnitra připravuje obranu proti kyberútokům ve volbách?Jak funguje mechanismus šíření dezinformací od ruských webů až k českým politikům?Jak se v praxi využívají influenceři politickými stranami před volbami?Jakou roli hraje umělá inteligence při generování dezinformačního obsahu?Co se mohou občané naučit od pobaltských zemí v boji proti ruské propagandě?