Show notes
Zatímco mnoho jeho vrstevníků řeší školu a volný čas, sedmnáctiletý Simon Klinga, zakladatel studentského týmu LASAR a jeden z nejmladších talentů v žebříčku Forbes 30 pod 30 pro rok 2025, již poslal svou první družici do vesmíru a spolupracuje s NASA. ,,Kosmický odpad létá desetkrát rychleji než kulka vystřelená ze zbraně a představuje obrovské nebezpečí pro budoucí vesmírné mise. Naše družice LASARsat testuje možné řešení tohoto problému pomocí laserové technologie,'' prozradil Klinga v pořadu Avokádo. Jeho projekt se zaměřuje na odstraňování vesmírného smetí, které ohrožuje mezinárodní vesmírné mise včetně ISS.Klinga se kosmonautice věnuje již od útlého dětství. Jako mnoho nadšenců začínal účastí v různých soutěžích, které ho postupně dovedly až k reálným projektům. Jeho zapálení do kosmonautiky ho přivedlo až k soutěži Conrad Challenge, kterou v letošním roce se svým týmem LASAR vyhrál. „V Houstonu jsme s týmem, který má nyní kolem 40 členů – chtěli použít lasery k restartování družic na oběžné dráze, které přestaly fungovat. Podobně jako když resetujete mobil nebo počítač, šlo o hard reset těchto zařízení pomocí laserové technologie," vysvětluje původní myšlenku. Postupně se tento koncept vyvinul v mnohem ambicióznější projekt – řešení problému kosmického odpadu. „Po vítězství v Houstonu jsme postupně přešli od toho nápadu k něčemu, co je daleko proveditelnější a zároveň to má dlouhodobě větší potenciál. Takových družic, co bychom teoreticky za specifických podmínek mohli opravit, jsou desítky kusů, ale těch částeček kosmického smetí jsou desítky milionů," vysvětluje Klinga. Družice velikosti kostky za 2,5 milionu korun „Naše kostka obíhá přibližně desetkrát rychleji než kulka vystřelená ze zbraně, asi 550 kilometrů nad zemí," popisuje Klinga parametry družice. Jmenuje se LASARsat a je překvapivě malá - má jen 10 centimetrů na každé straně. „Většinou si lidé myslí, že družice je obrovská jako fotbalové hřiště, ale díky miniaturizaci technologií jsme schopni dostat všechny potřebné přístroje do takto malé kostky," vysvětluje. Studentský projekt LASAR stál přibližně 2 až 2,5 milionu korun. „Není to tak mnoho – je to jako lepší auto," srovnává Klinga náklady. Díky spolupráci s českou firmou Spacemanic a mezinárodním poskytovatelem startů získali místo v raketě SpaceX zdarma, což výrazně urychlilo realizaci projektu. Platforma sloužící pro test laserové technologie Projekt se zaměřuje na odstranění kosmického smetí pomocí vysoce výkonných laserů. „Pracujeme na vývoji laserů, které bychom používali na zpomalování částeček," popisuje Klinga technologii. „Může to vypadat, že světlo nemá žádnou energii, že zasvítíme nějakým laserovým ukazovátkem. Budou to ale jedny z nejsilnějších laserů na planetě. V momentě, kdy je tam ta síla tak obrovská, jsme pomocí energie laseru schopni natavit materiál částečky a ten se začne odpařovat. Tomu říkáme ablace," vysvětluje princip.Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast: Jak Simon Klinga se svým týmem konkrétně postupoval při navazování spolupráce s výzkumnými centry HiLASE a jak přesně probíhalo první setkání, kde středoškoláci přesvědčili vědce o svém nápadu?Jaký byl podrobný průběh startu rakety SpaceX a co přesně zažívala česká družice při umisťování na oběžnou dráhu? Jaké nečekané technické komplikace museli řešit v posledních dnech před startem?Proč Klinga kriticky hodnotí časové odhady Elona Muska ohledně kolonizace Marsu a jaké konkrétní technické překážky podle něj brání splnění těchto ambiciózních plánů?Jak detailně probíhal vítězný projekt v Houstonu, který byl odrazovým můstkem pro celý tým LASAR? Jaké zákulisní momenty rozhodly o jejich vítězství a jak reagovali konkurenti?S jakými specifickými technickými problémy se tým potýkal při vývoji družice a jaké neočekávané komplikace museli řešit po jejím vypuštění? Jak se družice chová ve srovnání s původními očekáváními?