Show notes
Brno prochází jedním z nejvýznamnějších urbanistických projektů ve své historii. Nový územní plán, modernizace železničního uzlu, protipovodňová ochrana a budoucí rozvoj městské infrastruktury budou mít zásadní dopad nejen na Moravu, ale na celou Českou republiku. O těchto klíčových tématech diskutovali v podcastu Městověda bývalý pražský primátor a zakladatel startupu FairCity Tomáš Hudeček a bývalý dlouholetý ředitel Kanceláře architekta města Brna (KAM) Michal Sedláček.
„Brno je fantastické město k žití. Má správnou velikost, je dobře dostupné, zároveň tu funguje velmi silná univerzitní komunita. Ale máme zásadní problém – chybí nám dostupné bydlení,“ říká Sedláček. Podle něj je klíčové, aby město dokázalo udržet absolventy vysokých škol, kteří po studiu často odcházejí do Prahy, Vídně nebo dokonce Londýna. „Nemáme jen problém s vysokými cenami, ale s celkovou nabídkou. Když mladý člověk po škole zjistí, že si nemůže pořídit vlastní byt, začne se poohlížet jinde. Pokud se s tím nic neudělá, Brno bude stagnovat,“ varuje.
Má Brno stavět mrakodrapy?
Jedním z nejdiskutovanějších témat v Brně je otázka výškové výstavby. „Brno nemá ikonickou dominantu, která by symbolizovala moderní tvář města. Když se podíváte na Londýn, Frankfurt nebo Varšavu, vidíte jasný urbanistický směr. My jsme zatím váhaví,“ říká Sedláček.
Podle něj ale mrakodrapy nejsou jen o architektonické prestiži. „Vyšší budovy umožňují efektivnější využití území a mohou nabídnout větší počet bytů na menší ploše. To je přesně to, co potřebujeme, pokud nechceme Brno rozšiřovat do krajiny.“
Tomáš Hudeček však varuje před nekontrolovaným růstem výškové výstavby. „Mrakodrapy musí být zasazeny do širší urbanistické koncepce. Nemůžeme postavit jeden izolovaný věžák doprostřed města bez návaznosti na infrastrukturu.“
Návrat k železnici: Brno potřebuje moderní nádraží a vysokorychlostní trať
Jedním z nejdůležitějších projektů, který ovlivní rozvoj Brna na další desetiletí, je přesun hlavního nádraží a modernizace železničního uzlu. „Vysokorychlostní trať je pro Brno existenční otázkou. Jestli chceme zůstat konkurenceschopní, musíme být na mapě Evropy. Pokud se nám nepodaří město otevřít rychlým vlakům, můžeme se dostat na úroveň regionálního centra a přestanou k nám jezdit špičkoví odborníci, investoři i turisté,“ varuje Sedláček.
Podle plánů Správy železnic by mělo nové nádraží stát v roce 2035. Spolu s ním by měla vzniknout i zcela nová čtvrť. Ze současného nádraží se má stát bulvár po vzoru Václavského náměstí v Praze.
Podzemní tramvaj: Brno potřebuje silnější MHD
Brno se v posledních letech potýká s přetíženou městskou hromadnou dopravou, zejména tramvajovými linkami. „Kapacita současných tramvajových tratí nestačí na rostoucí počet obyvatel a návštěvníků. Tramvaje jsou často přeplněné a jejich spolehlivost klesá,“ upozorňuje Hudeček.
Jedním z řešení by mohla být výstavba podzemní tramvaje nebo dokonce metra. „Víme, že Brno nemá rozpočet na klasické metro, ale podzemní tramvaj jako ve Vídni nebo v některých německých městech by mohla být reálným řešením,“ říká Sedláček.
Hnutí Děti Země jako brzda rozvoje měst
V debatě se Tomáš Hudeček i Michal Sedláček shodli na tom, že jedním z největších problémů městského plánování v Česku je zdlouhavý schvalovací proces a množství byrokratických překážek, které brání výstavbě. Zvláštní roli v tomto procesu hrají environmentální spolky, zejména hnutí Děti Země, které se často odvolává proti velkým infrastrukturním projektům.
„V Brně máme případ, kdy byla modernizace železničního uzlu zdržena o několik let jen kvůli odvoláním a byrokratickým procedurám. Ekologická hnutí mají v našem systému prakticky neomezené možnosti blokovat jakoukoli stavbu, aniž by nesla odpovědnost za následky,“ říká Sedláček. Podle něj se situace opakuje u mnoha důležitých staveb, od dálnic po nové bytové projekty. „Všichni chceme žít v ekologicky udržitelném městě, ale nesmí to znamenat, že kvůli nekonečným obstrukcím nepostavíme vůbec nic,“ dodává.