Show notes
Česká republika se po Německu a Belgii stala třetím evropským státem, který pivní kulturu označil za nehmotné kulturní dědictví. Podle adiktoložky Jany Malinovské je to spíše důvod k zamyšlení než k oslavám. „Z odborného pohledu na závislosti nemá smysl oslavovat to, že máme silnou pivní kulturu. Spotřeba alkoholu je v Česku obrovská, v průměru vypije každý obyvatel, včetně dětí, 10 litrů čistého etanolu ročně,“ upozorňuje Malinovská.S touto spotřebou patří Česko nejen k evropským, ale i ke světovým lídrům v konzumaci alkoholu. Kromě společenských a zdravotních dopadů je třeba vnímat i ekonomickou stránku – léčba nemocí spojených s alkoholem, pracovní absence či kriminalita spojená s nadměrným pitím zatěžují státní rozpočet.Rizikově pije téměř milion lidí, reálné číslo může být ještě vyššíPodle odhadů v Česku pije alkohol takovým způsobem, že si tím poškozuje zdraví, přibližně 900 000 lidí. „Tento odhad ale vychází jen z těch, kteří si problém přiznávají. Ve skutečnosti může být počet lidí, kteří pijí rizikově, ještě mnohem vyšší,“ vysvětluje Malinovská.Podle statistik pije přes 10 % populace alkohol v nadměrném množství a 6–8 % lidí ho konzumuje denně nebo téměř denně. „Není to jen o množství. Pokud někdo pije každý den, můžeme usuzovat, že už se jedná o problém, i když si to sám neuvědomuje,“ dodává.Celkově se odhaduje, že v rizikové zóně může být až 1,5 milionu Čechů.Kolik alkoholu je ještě „v pořádku“?Mnoho lidí se domnívá, že jedna sklenička vína nebo piva denně není problém. Odborníci však varují, že jakékoli množství alkoholu je rizikovější než abstinence. Přesto existuje hranice tzv. nízkorizikového pití. „U žen se považuje za nízkorizikové množství 20 g čistého alkoholu denně, což odpovídá dvěma deci vína, u mužů je to 40 g alkoholu, tedy čtyři deci vína nebo dvě velká piva,“ říká Malinovská.Důležité ale je, aby v týdnu byly alespoň dva dny zcela bez alkoholu. „Toto množství sice pravděpodobně významně nepoškodí zdraví, ale stále je lepší nepít vůbec,“ dodává.Závislost není jen problém nízkopříjmových skupinČasto se předpokládá, že se problémy s alkoholem týkají hlavně lidí s nižšími příjmy. Malinovská tento mýtus vyvrací. „Podle epidemiologických dat sice vidíme rozdíly mezi jednotlivými sociálními skupinami, ale to neznamená, že se problém vyhýbá těm s vyššími příjmy,“ říká.Zatímco v sociálně vyloučených komunitách je alkohol častější, v bohatších skupinách se liší spíše forma konzumace. „Bohatší lidé možná více dbají na zdravý životní styl, ale i mezi nimi je mnoho těch, kteří pravidelně pijí alkohol, jen třeba v jiné formě, například kvalitní víno místo levného tvrdého alkoholu,“ vysvětluje.Mladí pijí méně, ale závislosti se přesouvají jinamZatímco mezi mladými lidmi mírně klesá spotřeba alkoholu, objevují se jiné formy závislostí. „Vidíme nárůst užívání kratomu, HHC a dalších kanabinoidů,“ říká Malinovská.Rostoucím trendem je také užívání elektronických cigaret. „V minulých letech klesal počet kuřáků klasických cigaret, ale nyní vidíme, že stále více mladých lidí sahá po elektronických cigaretách, aniž by předtím kouřili běžné cigarety,“ varuje adiktoložka.Jak poznat, že má někdo problém s alkoholem?Přiznat si problém s alkoholem bývá složité, ale existují varovné signály. „Pokud člověk pije častěji, než plánoval, nemá kontrolu nad množstvím, ruší kvůli alkoholu pracovní či osobní schůzky nebo se mu hromadí zdravotní problémy, měl by se zamyslet,“ popisuje Malinovská.K varovným příznakům patří i to, že člověk pije, i když ví, že bude druhý den řídit nebo že kvůli pití musí rušit naplánované aktivity.Léčba závislostí: Cesta, která trvá rokyLéčba závislostí je dlouhodobý proces. „Nestačí jen přestat pít. Závislost ovlivňuje biologickou, psychologickou, sociální i spirituální složku člověka. Proto je nutné se zaměřit na všechny aspekty,“ vysvětluje Malinovská.