Show notes
Je zřejmě největším českým zaměstnavatelem ve Švýcarsku. Jeho telekomunikační firma v Curychu zaměstnává přibližně 200 lidí – převážně Švýcarů. Dostal se tam náhodou po ztrátě kontraktu v Česku, sedl do auta, plácl si s místní firmou a začal. Dnes řídí investiční skupinu v osmi zemích a říká, že Češi mají v byznysu výhodu díky improvizaci. Roman Řezníček, předseda představenstva Suntel Group a zároveň generální ředitel finanční skupiny DRFG, popisuje, jak funguje podání ruky ve švýcarském obchodním světě a proč je povolovací řízení ve Švýcarsku pomalejší než v Česku. Sledujte švýcarský speciál na platformě FocusOn - sérii rozhovorů s Čechy, kteří žijí v zemi helvétského kříže.Příběh Romana Řezníčka ve Švýcarsku začal v roce 2010, a to docela nečekaně. „Měli jsme firmu v České a Slovenské republice a po zhruba dekádě jejího trvání jsme přišli o jeden docela zajímavý kontrakt. Podíval jsem se více kolem sebe a protože můj mindset je takový být světák, vždycky jsem působil ve světě, napsal jsem pár emailů a provolal pár kontaktů po Evropě, zda by nepotřebovali pomoc s výstavbou a servisem sítí," vysvětluje.Volal i do Švýcarska, zcela náhodně. „Jedna ze švýcarských firem se mi ozvala a řekla, že by potřebovali pomoc, potřebovali by naše inženýry. Sedl jsem do auta, dojel do Švýcarska, plácli jsme si rychle, že to vyzkoušíme. A to je ten začátek našich aktivit v telekomunikacích ve Švýcarsku."Dnes, po patnácti letech, je Suntel Group etablovanou firmou s přibližně 200 zaměstnanci. „Zhruba 60 až 70 procent jsou Švýcaři a 30 procent je ze zahraničí – Češi, Slováci, Italové, Francouzi, Portugalci. Je to mezinárodní společnost a je to obohacení," říká Řezníček.Český "hlad po úspěchu" vs. švýcarský klidKdyž Roman Řezníček přijel do Švýcarska, byly kulturní rozdíly znatelné. „Musím přiznat, že jsme byli ještě vnímáni jako z východního světa. Nebyly to velké předsudky, ale bylo to tam cítit. Čelili jsme otázkám, jak žijeme v tom postkomunistickém světě. Ale uplynulo 15 let a tohle už tady není. Tím, že působíte v zahraničí a potkáváte se s místními lidmi, edukujete ten místní národ a zanecháváte dobré jméno České republiky."Pracovní mentalita Čechů a Švýcarů se ale stále liší. „Řekl bych, že pořád je rozdíl mezi lidmi, kteří se narodili ve východní Evropě a lidmi narozenými už v bohatství západního světa. Lidé z východní Evropy mají stále hlad – ne hlad, že by se nemohli najíst, ale hlad po úspěchu, hlad něčeho významnějšího dosáhnout," vysvětluje Řezníček.„Když jsme tady začínali, rozdíl byl extrémní. My jsme chtěli velmi rychle budovat, pořád něco dělat, pořád něco vymýšlet. A ten západní zaměstnanec už byl v klidu, spíš udržovat než tvořit. Dneska už Česká republika za poslední dvě dekády obrovsky zbohatla a i tam cítím, že není už taková touha po růstu a kreativitě. Ale nechci to generalizovat."Improvizace vs. pravidla: když se střetnou dva světyKombinace českého a švýcarského managementu byla podle Řezníčka občas velmi zajímavá. „Češi a Slováci mají obrovskou flexibilitu a improvizaci. Tady ve Švýcarsku je zase fantastické, že všechno má jasná pravidla. Ale když potřebujete agilně něco řešit, musíte vystoupit z komfortu a trochu zaimprovizovat – a to máme velmi dobrou vlastnost."Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcastJak konkrétně probíhá výstavba telekomunikačních sítí pro švýcarské operátory a jaké technologie se používajíPříběh o tom, jak Roman Řezníček žil v mládí v Americe a jak ho to ovlivnilo v podnikáníKonkrétní příklady kulturních střetů mezi českým a švýcarským managementem a jak je řešiliZkušenosti s investováním v osmi evropských zemích a jaké rozdíly mezi nimi vidíJak vypadá rodinný život ve Švýcarsku a jaké konkrétní školy navštěvují jeho synovéDěkujeme partnerům Švýcarského speciálu, společnostem DRFG, S1 Solutions a Novatop.