Show notes
Jaký je skutečný stav české ekonomiky, jaké jsou překážky pro malé a střední podniky, co je dědictvím devadesátek a jaký je rozdíl mezi podnikatelem a manažerem? Hostem Jiřího Jemelky pořadu Krotitel ředitelů byl Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank. Zazní silné výroky o přeregulované Evropě, selhávajících politicích i potřebě nového podnikatelského étosu.Hned na úvod padla otázka: Přeje dnešní doba malým a středním firmám? „Spíš ne,“ říká Lukáš Kovanda bez okolků. Firmy v oblasti technologií a inovací jsou na tom relativně dobře, ale páteř české ekonomiky – tedy průmyslové podniky s nižší přidanou hodnotou – čelí silnému tlaku. Drahé energie, slábnoucí německá ekonomika a rostoucí hrozby v globálním obchodě je tlačí do kouta.„Jsme velmi závislí na exportu, a pokud se zkomplikuje mezinárodní obchod, dopadne to nejvíc právě na nás. Malé a střední firmy to pocítí jako první,“ upozorňuje Kovanda. A přidává varování: pokud se zhroutí výkonnost těchto podniků, zhroutí se i celková ekonomická vitalita země.Politici mají uvolnit ruce, ne plánovat ekonomikuKovanda razí názor, že podnikání není úkol pro stát. „Politici mají vytvořit prostředí – infrastrukturu, vzdělané lidi, srozumitelná pravidla. Ale nemají být inovátory,“ říká. Podle něj je chyba, že se dnes od politiků čekají ekonomické vize, zatímco role podnikatelů zůstává nedoceněná.„Když bude podnikatel ziskový, znamená to, že vytváří něco, co má hodnotu pro společnost. A to je největší služba, kterou může odvést. Ale pokud bude svazovaný byrokracií a dotacemi, brzdíme sami sebe,“ doplňuje. Dotace vnímá jako nástroj, který deformuje trh a odvádí firmy od jejich přirozené invence.Zůstáváme v pasti středního příjmuKovanda varuje, že česká ekonomika zůstává uvězněná ve fázi středního příjmu. Od roku 1989 jsme sice výrazně zbohatli, ale teď chybí další krok. „Náš model, postavený na levné a kvalifikované pracovní síle, už nestačí. V automobilovém průmyslu jsme silní, ale čeká nás přechod k elektromobilitě, zelená tranzice, a to bude bolet.“Zásadní otázkou podle něj zůstává: co bude dál? Česko podle něj zaspalo příležitost v oblasti technologií i digitalizace. „Nemáme žádnou technologickou firmu světového formátu. Zatímco Spojené státy nebo Asie jedou vpřed, Evropa zůstává paralyzovaná regulacemi a krátkodobým myšlením.“Dědictví otců zakladatelů a přetížení majitelůV rozhovoru se se řešily i specifické rysy českého podnikání. „U nás většina firem stále vede majitel. Je to otec nebo matka zakladatelé, kteří firmu nejen vlastní, ale i řídí a garantují svým majetkem,“ říká Jiří Jemelka. Kovanda souhlasí: jde o dědictví devadesátých let, které zanechalo silné otisky.„Majitelé si všechno odmakali, vybudovali firmu z ničeho a teď mají problém ji předat. Nedůvěřují najatým manažerům. Neumí delegovat, protože mají pocit, že by firmu ohrozili,“ vysvětluje Kovanda. Výsledkem je přepracovanost a ztráta strategického nadhledu.Jedním z klíčových témat rozhovoru je rozdíl mezi podnikatelem a manažerem. Kovanda ho popisuje jasně: „Podnikatel riskuje vlastní peníze, manažer spravuje cizí. To je zásadní rozdíl v uvažování.“Podle něj má podnikatel vyšší toleranci k riziku, často až iracionální víru ve vlastní úspěch. „Bez té iracionality by se mnoho firem nikdy nezrodilo. Manažer je pragmatičtější, ale často příliš opatrný. V dynamické době je to problém.“Potřebujeme dělbu práce – i v řízení firemKovanda připomíná slavnou tezi Adama Smithe: specializace a dělba práce vedou k prosperitě. Platí to i ve firemním řízení. „Když majitel všechno dělá sám, okrádá firmu o růst. Dobrý ředitel mu uvolní ruce pro strategii, inovace a expanzi,“ říká Jemelka.Celý rozhovor si můžete pustit jako podcast nebo videoJak stát svazuje podnikatele místo toho, aby jim pomáhalProč většina firem zůstává „one man show“Co je problém principál–agent a jak ohrožuje firmyProč je absence technologických firem v Evropě rizikemJaký typ iracionality je nutný k úspěšnému podnikání