Alice Exnerová
speaker
27 appearances
1 recordings
1 series
first heard Dec 2025
last heard 20 Dec
Alice Exnerová’s voice in public audio — every appearance, attributed to the second.
Trend
recordings per month · last 12 monthsRecordings per month over the last 12 months — 1 in all, peaking in Dec 2025 with 1.
Appearances
Já jsem byla, musím se přiznat, velmi překvapená jeho kvalitou.
protože minimálně na tehdejší dobu tak se mu nedá prakticky skoro nic vytknout.
A i z dnešního pohledu tak prostě celá řada věcí, pochopitelně, které platily tenkrát, tak platí do dneška.
Byť se samozřejmě ten obor posunul jaksi dosti značně a i některé ty koncepce tak se změnily oproti tomu, co je tam teda řečeno.
Ale říkám, mě to skutečně fascinuje, jak přesně a důkladně to tenkrát zpracovaly.
A kdo je autorem pásma?
Mně se líbí, jak tam začínají těmi očními sklenami, protože to je věc, na kterou se hrozně dlouho zapomnělo.
A dneska se k ní řada kolegů vrací a je to věc, která je intenzivně studovaná a pořád platí, že čím lepší napodobení, samozřejmě existují pořád dvě hypotézy, že tam jde o tu nápadnost, anebo že skutečně ten predátor nebo ten pták
V tomhle případě si to splete se skutečnýma očima, dejme tomu kočky nebo něčeho jiného pro něj nebezpečného.
Ale vypadá to, že spíš většina těch dokonale jinapodobených očí tak je efektivnější.
A dneska pro tenhle typ ochraného zbarvení tak se nepoužívá termín nepravé výstražné zbarvení.
Abych nepravé výstražné zbarvení spíš použila pro to, o čem oni tam pak ke konci mluví,
kdy třeba neškodná kořist typu pestřenky napodobuje vosu.
To znamená, má to zbarvení, ale nemá ho podložené tou nechutností žihadlem nebo jinou reálnou obranou.
Dneska se proto používá termín dejmatické zbarvení nebo dejmatické chování.
To je z řečtiny ze slova deimos jako strach, čili z hlediska té kořisti tak je to v podstatě jakýsi blav.
Jak oni tam říkají, tak je to kořist, která je nechráněná, ty motýly jsou pro ptáky normálně poživatelní.
A jenom podstatou té ochrany tak je toho predátora vylekat, vyvolat v něm představu, že se tam najednou objevil jeho vlastní predátor, kočka, kuna, sova a tak dále.
A funguje to tak, že ty ptáci mají vlastně vrozenou, což oni tam taky říkají, vrozenou reakci před takovýmhle podnětem utect, uskočit, odletět.
a nemusí se to učit, ale je to hra, která pokud se opakuje, tak ty predátoři se naučí a zase na to dneska existuje poměrně robustní experimentální evidence, že skutečně ta reakce je vrozená, ale pokud se s ní predátor setkává opakovaně, několikrát po sobě potká motýla, který to na něho takhle hraje, tak se to naučí ignorovat a nakonec ho teda napadne.
Showing 1–20 of 27 · page 1 of 2
Next →