Jan Kaliba

Co by to řešilo?

Víme, kolik zemí na světě má klimatický zákon.

Díval jsem se, má ho třeba i Nigeria.

Říká Hanna Milerová z Centra pro klimatické právo a udržitelnost České akademie věd, právnička se specializací právě na změnu klimatu.

Po krátkých zprávách budeme zpět a vydáme se za klimatickými žalobami nebo mezinárodními smlouvami do světa.

Pařížská dohoda je i pro Česko právně závazná, stejně jako Evropský klimatický zákon.

Co to ale v praxi znamená, jak je to vymahatelné a jak snadné nebo složité, to budou mít ti, kdo tvrdí, že zruší Green Deal.

Na to se budu ptát ve druhé části dnešního Leonardo Plus a dostaneme se i k tolik probíraným emisním povolenkám pro oblasti dopravy a bydlení.

U mikrofonu je Jan Kaliba.

U druhého mikrofonu stále sedí Hanna Millerová z Ústavu státu a práva Akademie věd České republiky, mimo jiné vůdčí spoluautorka knihy Klimatické právo.

Mimochodem je to kniha i pro běžnou veřejnost?

Takže spíš pro někoho, kdo se o to začíná hlouběji zajímat.

My jsme říkali, že Česko nemá na rozdíl od mnoha jiných zemí světa žádný svůj vlastní klimatický zákon, ale přesto je právně vázané některými dohodami i legislativou, třeba evropským klimatickým zákonem.

Co ten říká a co z něj pro Česko vyplývá?

Vy jste zmínila ty emisní povolenky, teď se hodně mluví o tom druhém systému emisních povolenek pro sektory bydlení a dopravy.

Evropská unie jejich nástup odložila o jeden rok, ale stále platí, že by měly začít platit od roku 2028.

Co by to právně znamenalo pro Česko, pokud by ten systém zavést odmítlo, jak vlastně slibuje nástupující vláda?

To znamená, že je to systém, ze kterého Česko by čerpalo více peněz, než by do něj odevzdávalo, protože by bylo příjemcem i toho sociálně klimatického fondu, kromě těch výnosů povolených samotných.

To je úkol ale potom pro domácí politiky v podstatě.

Přesně tak.