CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 54 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Nejde mluvit jen o tom, že demokracie selhává. I my selháváme,“ říká výkonná ředitelka iniciativy Díky, že můžem Bára Stárek. O „blbé náladě“ podle ní mluvil už Václav Havel v devadesátých letech, ale není divu, že v současnosti kvůli událostem ve světě posiluje. Z výzkumů přitom vyplývá, že asi 80 procent lidí je s kvalitou svého života spokojeno. Problém ale nastává ve víře v dobrou budoucnost – a to především u mladých lidí. „Ať už jde o to, že si nedokážou našetřit na bydlení, planeta hoří, nebo že je tady válka, u které nevíme, jestli se nás dotkne,“ vypočítává některé z obav mladé generace Stárek. Zároveň ale dodává, že právě mladí mají největší víru v to, že mohou něco změnit. Přestože dnes působí Stárek v nevládní organizaci, aby mohla o politice a potřebě zapojovat se do veřejného dění mluvit, sbírala zkušenosti i na pražském magistrátu. Naučilo ji to, jaký je rozdíl mezi úředníkem a politikem – a také jak náročné může být v politice něco skutečně změnit. Ve státní správě ale zažila i obtěžování, které podle ní však nebylo důvodem, proč z pozice odešla. „Každý druhý den byly poznámky na moji červenou rtěnku, jestli si o něco říkám. I nabídky a doteky byly na talíři,“ popisuje některé ze svých zkušeností s tím, že nejlepší obranou bylo hlasitě se ozvat – a dotyční pak „vzali zpátečku“. Proč je podle Báry Stárek zásadním problémem v Česku školství? Dá se naučit lépe si navzájem naslouchat? A kde podle ní leží hranice demokracie? Pusťte si celý rozhovor.

Ask this episode

“What did the council decide on item 42?” — answered with the speaker and the moment.

Transcript

Related