Libor Bouček. Nutnost pořád se obhajovat, vlastní tlak i cena, pocity viny a komplikovaná cesta k rodičovství, přesun do zahraničí

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 65 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR Možná nejtěžší v mé profesní dráze bylo naučit se říkat ne, zamýšlí se Libor Bouček. Přiznává přitom, že „vyčistit prostor“ mu trvalo poměrně dlouho, dospěl k tomu teprve před čtyřmi lety, kdy se se mu narodil syn Albert. I na něj si musel počkat a netají se tím, že cesta k rodičovství pro něj, a především pro jeho ženu byla komplikovaná a plná ztrát. V konečném důsledku ale posílila jeho lásku k manželce a je rád, že se otcem stal až po čtyřicítce. Být to o dekádu dřív, honil by kariéru a zaměstnal chůvy. Teď si uvědomuje, jak moc důležitý je osobní kontakt s dítětem a že je tím, o co má člověk usilovat primárně. Být s rodinou vnímá doslova jako povinnost, což neznamená, že by chtěl po pracovní stránce ustrnout. Právě naopak. Dvě konference ve stejný čas, kdy přejížděl z jednoho hotelu do druhého a zpět, už si neplánuje, ale dozvídat se nové věci a objevovat nové žánry má potřebu pořád. Musí. Do škatulky mladého moderátora už nezapadá, nikdo proto nehodnotí, jestli se zlepšil, ale všichni očekávají, až se předvede. Může být jen standardně dobrý, anebo přeceňovaný. Prakticky tak pořád jenom obhajuje svou dosavadní práci a stresuje se. Hlavně kvůli tlaku, který na sebe vytváří on sám. Bavili jsme se ale taky o tom, co mu dala dvě nevydařená manželství, o budoucnosti v zahraničí, vedení syna k tomu, aby dělal rukama, politických tématech, autorské kuchařce nebo Only Fans.

There are no comments yet.

Please log in to write the first comment.