CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR Intimní násilí vychází z dlouhodobých patriarchálních základů a v nějaké formě bude součástí naší kultury vždycky, myslí si advokátka Lucie Hrdá a upozorňuje, že i dnes je 90 % světového majetku ve vlastnictví mužů, což ženy determinuje k tomu, aby tahaly za kratší konec a senioři a děti za ten nejkratší. S případy znásilnění, zneužívání nebo týrání se ve své praxi setkává od roku 2003, kdy poškození byli orgánům činným v trestním řízení lhostejní a český trestní řád pojem oběť vůbec neznal. Definoval ho až o deset let později, i tak ale pro řadu policistů, soudců a státních zástupců zůstává novinkou. S dědictvím minulosti se potýkají i zákonodárci, rodina byla totiž v dobách komunismu jedinou institucí, jejíž práh soudruzi nepřekračovali, takže otázka, jestli a jak do ní zasahovat, dnes vyvolává velké politické pnutí i v souvislosti s tzv. Istanbulskou úmluvou nebo manželstvím pro všechny. Zlom nastal ve společenském vnímání. Zájem veřejnosti a mediální pokrytí, které Hrdá registruje od pandemie covidu, odpovídá obrovské incidenci: každé čtvrté dítě žije v rodině s domácím násilím, každá třetí žena zažila sexualizované nebo domácí násilí, každá šestá dívka a každý osmý chlapec sexuální obtěžování. V násilí a v jeho přehlížení jsme vychovávaní. Kromě transgeneračního přenosu má na roztáčení kola dalších traumat a ublížení velký vliv také dostupnost pornografie. Ta zvedla vlnu sexualizovaného násilí u adolescentů, a to i mladších 15 let. Kudy vede cesta ke zlepšení, proč klientkám nedoporučuje nahlašovat pachatele, jak v psychicky náročné práci nevyhořet, nebo co je fibromyalgie, na jejíž příčinu i léčbu je zatím medicína krátká? O tom všem jsme mluvili.

Ask this episode

“What did the council decide on item 42?” — answered with the speaker and the moment.

Transcript

Related