CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Momentů, které neustále překvapují, je v Pelíšcích spousta, říká herec Miroslav Donutil čtvrtstoletí od premiéry filmu, se kterým je neodmyslitelně spjatý a který se už stal součástí jeho hereckého odkazu. Úspěch dnes kultovní komedie přičítá tomu, že každý z ní někoho nebo něco doma měl, případně pořád má. On sám tatínka, který mu pod stromeček slavnostně nadělil místo stylových presleyovek vyfasované vojenské boty s kožešinkami. Vlastní byla jeho otci také jistá přísnost, kterou Donutil v dospělosti přijal za svou a přistoupil s ní i k hraní. Tomu od začátku dával všechno a přišlo mu přirozené vyžadovat to od druhých. Divadlo podle něj není žádná demokracie, když mluví o legendárním Provázku, zmiňuje v souvislosti s ním absolutní odevzdanost, zápřah i křik. Odporovat moc nešlo a vlastně k tomu nebyl ani důvod. Členové souboru byli jako guerilla probíjející se nepřátelským územím a věděli, že ze sebe musí vydat maximum, jedině to se vyplácí. A vyplatilo se. Na přelomu 70. a 80. let byli tak slavní, až jim to trošku stouplo do hlavy. Zadání, aby se jednou říkalo: Martinův otec byl taky herec, má teď Donutilův mladší syn. Jeho příjmení ho ale zatím spíš brzdí. V jaké pohádce si zahrál se svým tchánem? Kdy se poprvé opil? Jaký byl otec? Proč nikdy nepřemýšlel o emigraci? A co ho v novém roce čeká? I o tom jsme s Miroslavem Donutilem mluvili. Pevně věřím, že se vám bude naše sváteční povídání líbit, a přeju vám hezké Vánoce!

Ask this episode

“What did the council decide on item 42?” — answered with the speaker and the moment.

Transcript

Related